Kde už mají i něco staršího....
Každoročně se třetí čtvrtek v měsíci listopadu široká spotřebitelská obec oddává nadšenému otvírání Beaujoulais Noveau. Pod vlivem působení zdařilého marketingu si vychutnávají mladé víno z poslední sklizně , které je obvykle až příliš svěží a živé, a pak ráno často s bolestí hlavy proklínají svoje rozhodnutí.
Mimo zájem běžné populace se však koná každou třetí neděli ve stejném měsíci také akce přesahující daleko svým významem obvyklé "beaujoulajské" nebo i chcete-li "svatomartinské" běsnění. Ve starobylém burgundském Hospices de Beaune se koná aukce vína z posledního ročníku, na níž si je možné v případě dobré volby "zadělat" na kulinářský zážitek nebo obchodní budoucí úspěch...
Město Beaune hostí dobročinnou aukci vína každoročně již od roku 1859.
Stěžejním bodem, který tvoří jádro akce, je samotná existence budovy Hospice de Beaune, zvaná Hotel-Dieu (viz foto). Po celá desetiletí byly totiž hospicu od jeho klientů postupně přenechávány ke zpracování hrozny z vynikajících poloh ( Grand Cru : Clos de la Roche, Masis-Chambertin, Clos de Vougeot a Corton ) .
Produkci hospicu dnes tvoří 50 vín ( 33 modrých a 17 bílých odrůd) . Vína jsou v aukci prodávány způsobem "en primeur" a pak dodávány po ukončení procesu vinifikace , zpravidla po 18 až 24 měsících, a kromě klasického balení jednotlivě v láhvi , je možné koupit na aukci i celý sud, jehož obsah čítá zpravidla 225 lahví.
Současná nabídka vín Hospice de Beaune už obsahuje 50 různých cuvée. Každoročně se tato nabídka rozšiřuje o další kvalitní ročníky, přičemž momentálně nejstarší je ročník 1940.
Ve sklepech aukci pořádajícího vinařství Maison Champy se ovšem nalézají i daleko starší vína. Viděl jsem na svých cestách po Francii již mnohé, ale prvně mě po moji obligátní otázce "...a něco staršího nemáte ? ...." spadla opravdu údivem spodní čelist.
Maison Champy ... a Alfons Mucha tehdy věděl ...
Stalo se tak po té, co jsme sešli po úzkém schodišti do 1.podzemního patra sklepa, kde zpočátku nebylo ještě nic zvláštního (viz foto).
Pravé překvapení čekalo až dále v místech, kde ve zvláštním boxu leží naprosté unikáty. Neodvážil jsem se raději ani odhadovat pravděpodobně naprosto astronomickou cenu těch pár úžasných lahví a už vůbec ne jejich možnou chuť ... o pravosti dle sdělení majitele vinařství však nebylo třeba pochybovat ...
Maison Champy si za dobu své staletí trvající historie (zal. r. 1720) vybudovalo vynikající mezinárodní pověst. Viditelným dokladem je i plakát Alfonse Muchy pro Světovou výstavu St.Louis 1904. Expozici tehdy navštívilo na 20 milionů lidí a získání zlaté medaile mělo podstatný vliv na prestiž a obchodní pozici vinařství na severoamerickém trhu.
..když není Pinot jako Pinot ...
O klasickém burgundském Pinot noire bylo napsáno a řečeno už mnohé.
Ať už ale ochutnáte Gevrey-Chambertin, Clos de Vougeot , Corton, Chambolle-Musigny , Echezaux atd., očekáváte pravděpodobně vždy:
- vzhled čisté rubínové barvy s fialovými odlesky , u starších ročníků i s výraznějším světlejším (cihlovým) meniskem,
- komplexní aroma tmavého lesního ovoce, vanilky, lékořice, surové kůže .
- příjemnou tříslovinu a vyváženou kyselinu s přiměřenou dlouhou dochutí .
Starší ročníky se liší od mladších mj. potřebou otevírat láhev delší dobu před konzumací, protože těsně "po o" je patrná silnější alkoholová chuť v závěru, která po 1-3 hodinách v závislosti na stáří téměř zmizí - tedy alespoň u většiny vín z různých apelací a poloh Grand Cru nebo 1er Cru, které jsem dosud degustoval.
Mladší ročníky se vyznačují ovocitostí a svěžestí , která je někdy větší u těch vín vyráběných z hroznů z nižších poloh v údolí. Tam se totiž vzhledem k vyšší vlhkosti někdy vyskytují častěji mrazy a údajně pak hrozny dozrávají obtížněji. V posledních dvou letech "vymrzly" některé vinohrady úplně a produkce burgundských vín je tím silně poznamenána - bohužel se všemi důsledky, které toto sebou přináší.
Jednotlivé apelace Pinot noire se díky terroir oblasti mírně liší. Je to dáno různými půdními profily v celé oblasti Cote-d`Or (prolínání vrstev vápence, pískovce a jílu), podnebím v daném ročníku, neboť Burgundsko je velmi nevyzpytatelné, polohou vinohradu na svahu (Cote) - i několik metrů od průměrné nadmořské výšky +- 250 m hraje podstatnou roli, a v neposlední řadě i dovedností vinařů. Většinou je však netrpělivost vašich smyslů vyvážena velmi podobnou barvou , vůní a chutí.
Že ale existují úplné výjimky , dokazuje existence vína Santenay 1er Cru Graviéres. Kořeny révy pronikly přes jednotlivé půdní vrstvy hlouběji do štěrkového podloží , což dalo vínu naprosto unikátní chuť a zvláštní , pro Pinot skoro až netypickou mineralitu, dosti odlišnou od ostatních vín stejné odrůdy nejen z okolí Santenay. To samo o sobě není až takovou Mekkou poloh Grand Cru, jako mnohem známější vinohrady v Cote-de-Nuits, ale degustované víno z Les Graviéres roč. 2014 nás velmi příjemně překvapilo.
Problémy posledních pár let však vyšroubovaly ceny skoro všech burgundských vín do nesmyslných výšek. Teď nemyslím jen Romanée-Conti nebo La Tache , kde nákupní cena přes 3000 EUR už dříve znamenala absolutní stopku, ale i např. můj "nejmilejší" Batarde-Montrachet r. 2015 je dnes pro milovníky vína hodně mimo - cena totiž stoupla z 220 na příšerných 650-700 EUR ...